Etna je nejvyšším bodem Sicílie (3323 m) a je nejvyšší činnou sopkou v Evropě. Leží na východním pobřeží ostrova Sicílie. Sopka je někdy označována také starým jménem Mongibello. Její název Etna pochází ze starořečtiny a v překladu znamená "já hořím".
Nejstarší záznamy o erupcích Etny jsou již ze starověku (135 n. l.). K jedné z nejmohutnějších erupcí došlo v roce 1669, kdy láva dosáhla města Catanie. Další výjimečné erupce byly v roce 1910, kdy se vytvořilo 23 nových kráterů a v roce 1923, kdy po erupci láva vydržela horká 18 měsíců.
Vrchol Etny netvoří jeden, ale hned čtyři krátery – nejmladší je z roku 1964 Bocca Nuova, dále je to Voragine, severovýchodní a jihovýchodní kráter. Sopka má elipsovitou základnu, severojižní poloosa této elipsy má 48 km, ve směru východozápadním má sopka 38 km. Obvod základny je 210 km. V zimě je vrchol sopky pokrytý sněhem.
Přístup k Etně je povolen, ale nejkrásnější pohled je na ní z ptačí perspektivy. Výstup na její vrchol je velmi namáhavý. Těžce dostupné okolí kráteru sopky s nádherně viditelnými trasami lávy patří ale k těm největším zážitkům. Odměnou za výstup jsou pohledy do krajiny, na vrchol hory, do několika menších kráterů a také zážitek skutečné „měsíční krajiny“. Pokud se rozhodnete k výstupu máte možnost volby – pěší výstup (zdarma) nebo lanovkou (cca 35 euro) a potom terénním vozem (také se platí). K samotnému kráteru se ale jít nesmí. Pokud nemáte dostatek času na výstup na vrchol Etny, nejhezčí pohled je z východní strany cestou od Catanie podél pobřeží. Etnu si můžete také prohlédnout z vlaku. Vlak vyjíždí z Catanie a končí v Ripostu, cesta trvá kolem 5 hodin. Železnice vede téměř kolem celé hory a tak máte možnost ji vidět z různých stran.
V současné době je sopka činná, jen občas dopřává krátká období klidu.
